Rýže je základní potravinou jídelníčků po celém světě, a to z dobrého důvodu. Díky nespočtu odrůd jde o nesmírně všestrannou surovinu, přičemž každý druh má svou vlastní chuť, vzhled, strukturu a především nutriční složení.
Na celém světě se pěstuje více než čtyřicet tisíc odrůd rýže, proto se nyní zaměříme na nejoblíbenější druhy, jejich přípravu a zdravotní přínosy.
Dlouhozrnná, krátkozrnná, nebo střednězrnná? Poznejte svou rýži
Rýži lze zpravidla rozdělit do jedné ze tří kategorií: dlouhozrnná, krátkozrnná nebo střednězrnná. Jak už název napovídá, krátkozrnná rýže bývá menší a kulatější a má škrobovitější strukturu, takže se skvěle hodí na rýžové nákypy nebo sushi.
Dlouhozrnná rýže je naproti tomu delší a užší a má nadýchanější strukturu, díky čemuž se hodí do nejrůznějších pokrmů. A jak se dá očekávat, střednězrnná rýže se nachází mezi dlouhozrnnou a krátkozrnnou. Má mírně lepivou, škrobovitou strukturu podobnou krátkozrnné rýži, ale tvarem připomíná spíše dlouhozrnnou, a proto se skvěle hodí do slaných krémových pokrmů, jako je paella nebo rizoto.v
Dlouhozrnná bílá rýže
Běžná dlouhozrnná bílá rýže je zbavená slupky, otrub a klíčku, díky čemuž je lépe stravitelná a získává svou typickou téměř lesklou bílou barvu. Bílá rýže má velmi neutrální chuť, a proto je skvělým základem pokrmu, aniž by přebíjela ostatní suroviny. Protože je však zbavená otrub a klíčku, není z nutričního hlediska tak plnohodnotná jako hnědá rýže, a je tedy důležité kombinovat ji s nutričně hodnotnými ingrediencemi. To ovšem neznamená, že by bílá rýže sama o sobě nebyla zdravá. Stále je dobrým zdrojem snadno stravitelných sacharidů, a pokud si koupíte obohacenou bílou rýži, může vám pomoci zvýšit příjem vitaminů skupiny B a železa. Poměr se může u jednotlivých značek lišit, obecně však při vaření bílé rýže použijte na 1 šálek rýže 2 šálky vody.
Hnědá rýže
Na rozdíl od bílé rýže si hnědá rýže zachovává otruby i klíček, a tím i vlákninu. Je proto o něco hůře stravitelná, ale z nutričního hlediska mnohem plnohodnotnější. Oproti běžné bílé rýži obsahuje také mnohem více vlákniny, hořčíku, železa a vitaminů skupiny B. Její volba namísto bílé rýže má i další výhodu: má nižší glykemický index. Glykemický index udává, jak rychle sacharidy zvyšují hladinu cukru v krvi. Obecně platí, že čím nižší glykemický index potravina má, tím lépe podporuje postupné uvolňování energie a zdraví srdce.
Hlavním důvodem obrovské obliby hnědé rýže je její výživová hodnota, ale její lehce oříšková chuť a žvýkavá struktura ji činí mnohem méně všestrannou než bílou rýži a často se také vaří déle.
Jasmínová, nebo basmati rýže?
Jasmínová i basmati rýže jsou velmi oblíbené dlouhozrnné aromatické bílé rýže, jejich struktura a jemné chuťové rozdíly je však předurčují k různému využití. Basmati pochází z jižní Asie a nejčastěji se používá v indické a pákistánské kuchyni. Její výrazná oříšková chuť skvěle doplňuje intenzivní koření a pevná, přesto nadýchaná struktura se výborně hodí ke krémovým kari a dalu. Jasmínová rýže naopak pochází z Thajska a Kambodže. Má mnohem jemnější, téměř květinovou chuť a lepivou, soudržnou strukturu. Právě touto lepivostí se od ostatních bílých rýží výrazně odlišuje a díky ní se skvěle hodí do východoasijské kuchyně.
Basmati rýže má nepatrně nižší glykemický index a obsahuje o něco více vlákniny, takže je celkově trochu zdravější než jasmínová rýže. Nejlepší je však používat jednotlivé druhy podle připravovaného pokrmu, pokud se nezaměřujete výhradně na jejich zdravotní přínosy. Je také důležité vědět, že jasmínová a basmati rýže se vaří odlišně: basmati je pevnější, proto ji před vařením namočte a často ji také vařte déle než jasmínovou rýži.
Divoká rýže – proč je tak výjimečná?
Divoká rýže je druh trávy pocházející ze Severní Ameriky, kde byla po staletí základní součástí jídelníčku původních obyvatel. Podobně jako běžná hnědá rýže má žvýkavou strukturu a výraznou zemitou chuť, ale navíc nabízí mimořádně vyvážené nutriční složení. Je bohatá na bílkoviny, má střední glykemický index a obsahuje hojné množství antioxidantů, takže je z nutričního hlediska pravděpodobně vyváženější než většina tradičních druhů rýže. Díky své žvýkavé struktuře dokáže divoká rýže skvěle zasytit, zejména v dušených pokrmech a polévkách, ale hodí se také jako náplň do zeleniny či masa.
Dvě zlatá pravidla pro vaření rýže:
● Rýži je vždy nejlepší před vařením důkladně propláchnout. Odstraníte tak nejen případné nečistoty, ale také přebytečný škrob. Právě ten často způsobuje nepříjemně kašovitou strukturu, která může pokazit celý pokrm.
● Různé poměry vody a rýže mohou její výslednou strukturu výrazně ovlivnit. Například při vaření bílé rýže bude při poměru 2:1 (tekutina ku rýži) rýže měkčí, zatímco poměr 1:1 povede k tužšímu a žvýkavějšímu výsledku.
Proč byste měli vařit rýži častěji?
Jakmile poznáte výhody a nevýhody různých druhů rýže a jejich jedinečné struktury a chuťové profily, bude pro vás vaření s rýží mnohem snazší a zábavnější! Na světě existují tisíce druhů rýže a také nespočet způsobů, jak s nimi experimentovat. Ať už jste šéfkuchař, nebo jen rádi zkoušíte nové věci, různé odrůdy rýže a způsoby jejich přípravy vám otevřou nové kulinářské možnosti a zároveň pomohou jíst zdravěji.
Rýže je základní potravinou ve stravě lidí po celém světě a má k tomu dobrý důvod: nespočetné množství jejích odrůd
z ní činí nesmírně všestrannou surovinu, přičemž každý druh má svou vlastní chuť,
vzhled, strukturu a především výživové vlastnosti. Na celém světě
se pěstuje více než čtyřicet tisíc odrůd rýže, proto se nyní zaměříme
na nejběžnější druhy rýže, na to, jak je vařit, a na jejich zdravotní přínosy.
Dlouhozrnná, krátkozrnná nebo střednězrnná? Poznejte jednotlivé druhy rýže:
Ve většině případů lze rýži zařadit do jedné ze tří kategorií: dlouhozrnné, krátkozrnné nebo
střednězrnné. Jak napovídá její název, krátkozrnná rýže bývá menší a kulatější
a má škrobovitější strukturu, takže se skvěle hodí do rýžových nákypů nebo na sushi. Dlouhozrnná rýže je
naproti tomu delší a užší a má nadýchanější strukturu, díky čemuž se hodí pro širší škálu
běžných receptů. A nakonec, jak se dá očekávat, střednězrnná rýže je někde mezi dlouhozrnnou a
krátkozrnnou rýží. Má lehce lepivou, škrobovitou strukturu jako krátkozrnná rýže, ale tvarem se podobá
spíše dlouhozrnné rýži, takže je skvělou surovinou do slaných krémových pokrmů, jako
je paella nebo rizoto.
Dlouhozrnná bílá rýže:
Běžná dlouhozrnná bílá rýže je rýže, z níž byla odstraněna slupka, otruby a klíček odstraněn,
díky tomu se rýže snáze tráví a získává svou charakteristickou téměř lesklou
bílou barvu. Bílá rýže má velmi neutrální chuť, díky které se skvěle hodí jako základ pro
přípravu jídla, aniž by přebila chuť ostatních surovin.
Protože však byly z bílé rýže odstraněny otruby a klíček, není z nutričního hlediska tak vyvážená
jako rýže natural, proto je důležité doplnit ji o nutričně plnohodnotné
suroviny. To neznamená, že bílá rýže není sama o sobě zdravá, stále je dobrým
zdrojem snadno stravitelných sacharidů a pokud si koupíte obohacenou bílou rýži,
může být dobrým způsobem, jak zvýšit příjem vitaminů skupiny B a železa.
Poměr se může lišit podle značky, obecně ale při vaření bílé rýže
dodržujte poměr 1 šálku rýže ke 2 šálkům vody.
Rýže natural:
Na rozdíl od bílé rýže si rýže natural zachovává otruby i klíček, a díky tomu si uchovává
vlákninu, takže se tráví o něco hůře, ale je mnohem výživově plnohodnotnější. Kromě
většího množství vlákniny obsahuje rýže natural také mnohem více hořčíku, železa a vitaminů skupiny B
než běžná bílá rýže.
z ní činí nesmírně všestrannou surovinu, přičemž každý druh má svou vlastní chuť,
vzhled, strukturu a především výživové vlastnosti. Na celém světě
se pěstuje více než čtyřicet tisíc odrůd rýže, proto se nyní zaměříme
na nejběžnější druhy rýže, na to, jak je vařit, a na jejich zdravotní přínosy.
Dlouhozrnná, krátkozrnná nebo střednězrnná? Poznejte jednotlivé druhy rýže:
Ve většině případů lze rýži zařadit do jedné ze tří kategorií: dlouhozrnné, krátkozrnné nebo
střednězrnné. Jak napovídá její název, krátkozrnná rýže bývá menší a kulatější
a má škrobovitější strukturu, takže se skvěle hodí do rýžových nákypů nebo na sushi. Dlouhozrnná rýže je
naproti tomu delší a užší a má nadýchanější strukturu, díky čemuž se hodí pro širší škálu
běžných receptů. A nakonec, jak se dá očekávat, střednězrnná rýže je někde mezi dlouhozrnnou a
krátkozrnnou rýží. Má lehce lepivou, škrobovitou strukturu jako krátkozrnná rýže, ale tvarem se podobá
spíše dlouhozrnné rýži, takže je skvělou surovinou do slaných krémových pokrmů, jako
je paella nebo rizoto.
Dlouhozrnná bílá rýže:
Běžná dlouhozrnná bílá rýže je rýže, z níž byla odstraněna slupka, otruby a klíček odstraněn,
díky tomu se rýže snáze tráví a získává svou charakteristickou téměř lesklou
bílou barvu. Bílá rýže má velmi neutrální chuť, díky které se skvěle hodí jako základ pro
přípravu jídla, aniž by přebila chuť ostatních surovin.
Protože však byly z bílé rýže odstraněny otruby a klíček, není z nutričního hlediska tak vyvážená
jako rýže natural, proto je důležité doplnit ji o nutričně plnohodnotné
suroviny. To neznamená, že bílá rýže není sama o sobě zdravá, stále je dobrým
zdrojem snadno stravitelných sacharidů a pokud si koupíte obohacenou bílou rýži,
může být dobrým způsobem, jak zvýšit příjem vitaminů skupiny B a železa.
Poměr se může lišit podle značky, obecně ale při vaření bílé rýže
dodržujte poměr 1 šálku rýže ke 2 šálkům vody.
Rýže natural:
Na rozdíl od bílé rýže si rýže natural zachovává otruby i klíček, a díky tomu si uchovává
vlákninu, takže se tráví o něco hůře, ale je mnohem výživově plnohodnotnější. Kromě
většího množství vlákniny obsahuje rýže natural také mnohem více hořčíku, železa a vitaminů skupiny B
než běžná bílá rýže.
Vysoký obsah živin není jediným důvodem, proč dát přednost hnědé rýži před bílou
rýží, má také nižší glykemický index. Glykemický index je způsob, jak roztřídit
potraviny podle toho, jak rychle sacharidy zvyšují hladinu cukru v krvi, takže obecně platí, že čím nižší je glykemický index potraviny, tím lépe působí na uvolňování energie i zdraví srdce.
Hlavním důvodem obrovské obliby hnědé rýže je její vysoká nutriční hodnota,
ale její lehce oříšková chuť a žvýkavá konzistence z ní činí mnohem méně univerzální potravinu než z bílé
rýže a její příprava často trvá déle.
Jasmínová versus basmati rýže:
Jasmínová i basmati rýže jsou velmi oblíbené dlouhozrnné aromatické bílé rýže, ale jejich konzistence a jemné chuťové odlišnosti určují jejich velmi rozdílné
využití.
Basmati rýže pochází z jižní Asie a nejčastěji se používá v indické a
pákistánské kuchyni. Její výrazná oříšková chuť se skvěle hodí k výraznému
koření a její pevná, ale nadýchaná konzistence se výborně snoubí s
krémovými kari a luštěninovými dály.
Jasmínová rýže naproti tomu pochází z Thajska a Kambodže a má mnohem
jemnější, téměř květinovou chuť a lepivou, slepovatelnou konzistenci. Právě díky této lepivé
konzistenci se jasmínová rýže skutečně odlišuje samo se odlišuje od ostatních bílých rýží a právě díky tomu
se skvěle hodí k východoasijské kuchyni.
Rýže basmati má mírně nižší glykemický index a obsahuje o něco více vlákniny,
takže je celkově o trochu zdravější než jasmínová rýže, ale nejlepší je vybírat rýži
podle toho, jaké jídlo připravujete, pokud se nezaměřujete výhradně na její zdravotní
přínosy. Je také důležité zmínit, že jasmínová rýže a rýže basmati se připravují odlišně,
protože rýže basmati je odolnější, je třeba ji před vařením namočit a
často se také vaří déle než jasmínová rýže.
Divoká rýže a proč je úžasná:
Divoká rýže je druh trávy pocházející ze Severní Ameriky, kde po staletí tvořila základní součást
stravy původních obyvatel Ameriky. Podobně jako běžná hnědá rýže má divoká rýže žvýkavou
strukturu a velmi výraznou zemitou chuť, ale navíc má výhodu v tom, že
je mimořádně výživově vyvážená. Divoká rýže je bohatá na bílkoviny, má střední glykemický index
a obsahuje spoustu antioxidantů; z nutričního hlediska je pravděpodobně vyváženější než
většina tradičních druhů rýže. Díky své žvýkavé struktuře může divoká rýže skvěle pomoct k tomu, aby
bylo jakékoli jídlo sytější, zejména dušená jídla a polévky, ale také jako
náplň do zeleniny nebo masa.
rýží, má také nižší glykemický index. Glykemický index je způsob, jak roztřídit
potraviny podle toho, jak rychle sacharidy zvyšují hladinu cukru v krvi, takže obecně platí, že čím nižší je glykemický index potraviny, tím lépe působí na uvolňování energie i zdraví srdce.
Hlavním důvodem obrovské obliby hnědé rýže je její vysoká nutriční hodnota,
ale její lehce oříšková chuť a žvýkavá konzistence z ní činí mnohem méně univerzální potravinu než z bílé
rýže a její příprava často trvá déle.
Jasmínová versus basmati rýže:
Jasmínová i basmati rýže jsou velmi oblíbené dlouhozrnné aromatické bílé rýže, ale jejich konzistence a jemné chuťové odlišnosti určují jejich velmi rozdílné
využití.
Basmati rýže pochází z jižní Asie a nejčastěji se používá v indické a
pákistánské kuchyni. Její výrazná oříšková chuť se skvěle hodí k výraznému
koření a její pevná, ale nadýchaná konzistence se výborně snoubí s
krémovými kari a luštěninovými dály.
Jasmínová rýže naproti tomu pochází z Thajska a Kambodže a má mnohem
jemnější, téměř květinovou chuť a lepivou, slepovatelnou konzistenci. Právě díky této lepivé
konzistenci se jasmínová rýže skutečně odlišuje samo se odlišuje od ostatních bílých rýží a právě díky tomu
se skvěle hodí k východoasijské kuchyni.
Rýže basmati má mírně nižší glykemický index a obsahuje o něco více vlákniny,
takže je celkově o trochu zdravější než jasmínová rýže, ale nejlepší je vybírat rýži
podle toho, jaké jídlo připravujete, pokud se nezaměřujete výhradně na její zdravotní
přínosy. Je také důležité zmínit, že jasmínová rýže a rýže basmati se připravují odlišně,
protože rýže basmati je odolnější, je třeba ji před vařením namočit a
často se také vaří déle než jasmínová rýže.
Divoká rýže a proč je úžasná:
Divoká rýže je druh trávy pocházející ze Severní Ameriky, kde po staletí tvořila základní součást
stravy původních obyvatel Ameriky. Podobně jako běžná hnědá rýže má divoká rýže žvýkavou
strukturu a velmi výraznou zemitou chuť, ale navíc má výhodu v tom, že
je mimořádně výživově vyvážená. Divoká rýže je bohatá na bílkoviny, má střední glykemický index
a obsahuje spoustu antioxidantů; z nutričního hlediska je pravděpodobně vyváženější než
většina tradičních druhů rýže. Díky své žvýkavé struktuře může divoká rýže skvěle pomoct k tomu, aby
bylo jakékoli jídlo sytější, zejména dušená jídla a polévky, ale také jako
náplň do zeleniny nebo masa.
Dvě zlatá pravidla pro vaření rýže:
● Rýži je vždy nejlepší před vařením důkladně propláchnout, nejen proto, abyste z ní odstranili nečistoty, ale také abyste odstranili přebytečný škrob. Přebytečný škrob často
způsobuje nepříjemně kašovitou konzistenci rýže, která může zkazit celé jídlo.
● Různý poměr vody a rýže může výrazně změnit její konzistenci. Například při vaření bílé rýže připraví poměr 2:1 (tekutina ku rýži) měkčí rýži, zatímco
poměr 1:1 zajistí pevnější a žvýkavější výsledek.
Proč byste měli vařit z rýže častěji:
Jakmile pochopíte výhody a nevýhody různých druhů rýže a poznáte jejich jedinečnou konzistenci a chuť, vaření z rýže bude výrazně
jednodušší a mnohem zábavnější! Existují nejen tisíce druhů rýže, ale také nespočet způsobů, jak s nimi experimentovat. Ať už jste špičkový
šéfkuchař nebo jen chcete zkoušet nové věci, používání různých druhů rýže a jejich příprava různými způsoby je skvělý způsob, jak objevovat nové kulinářské možnosti a zároveň se stravovat zdravě.
