To, co jíte, má na planetu větší dopad, než si myslíte. Některá jídla mají obzvlášť velkou biodiverzitní stopu neboli dopad na biodiverzitu.
Která jídla jsou pro planetu nejhorší? Brazilský steak a indické kari z červených fazolí patří podle studie vědců ze Singapurské národní univerzity zveřejněné v odborném časopise s otevřeným přístupem PLOS ONE k jídlům s velkou biodiverzitní stopou.
Výběr potravin může mít významný dopad na životní prostředí. Předchozí výzkum začal shromažďovat údaje o vlivu konkrétních plodin na savce, ptáky a obojživelníky. Cheng a jeho kolegové tato data využili k odhadu dopadu 151 různých oblíbených jídel z celého světa na biodiverzitu.
Autoři vycházeli ze seznamů oblíbených jídel ze dvou známých webových stránek a každou porci upravili na 825 kcal. Biodiverzitní stopu jednotlivých surovin vypočítali na základě druhové rozmanitosti, stupně ohrožení a areálu výskytu volně žijících savců, ptáků a obojživelníků na zemědělské půdě využívané k pěstování dané suroviny. Poté stopy jednotlivých surovin sečetli a stanovili celkovou biodiverzitní stopu každého jídla. Výsledné hodnoty se lišily podle toho, zda suroviny pocházely z místních, nebo globálních zdrojů a zda byly pěstovány průmyslově, nebo v malém měřítku.
Mezi dvaceti jídly s největší biodiverzitní stopou byly:
- masová jídla z hovězího a kuřecího masa: brazilské steaky (picanha, churrasco, fraldinha), vepřové maso se salsou verde a yukgaejang (korejský pikantní guláš z hovězího masa a zeleniny), caldo de pollo (kuřecí polévka)
- veganská jídla z luštěnin a rýže: dal (čočková polévka), rajma (kari z červených fazolí), chana masala (kari z cizrny) a idli (fermentovaný slaný rýžový koláček).
Brazilská jídla z hovězího a jehněčího masa měla také velký dopad na biodiverzitu, a to kvůli přeměně amazonského deštného pralesa a dalších druhově bohatých ekosystémů na pastviny. U veganských a vegetariánských jídel z indického subkontinentu mělo průmyslové pěstování rýže a luštěnin obzvlášť velký dopad na ohrožené druhy a ukazatele biodiverzity související s rozšířením druhů.
Mezi dvaceti jídly s nejmenší biodiverzitní stopou převažovala vegetariánská a veganská jídla obsahující škrobovité potraviny, obiloviny nebo brambory, například francouzské hranolky, chipsy, německé bramboráky a různé druhy chleba.
Autoři upozorňují, že nerozlišovali mezi volně žijícími živočichy, kteří dokážou přežít v obdělávané krajině, a těmi, kteří potřebují specifické přírodní prostředí. Zaměřili se konkrétně na savce, ptáky a obojživelníky. Také upozorňují, že zkoumaná jídla nemusejí být reprezentativní, protože se zaměřili na jídla ze zemí s vysokým HDP, a že rozdíly v receptech mohly vést k jiným výsledkům. Studie každopádně zdůrazňuje, jak důležité jsou z hlediska dopadu na biodiverzitu konkrétní suroviny a oblasti jejich produkce.
Autoři uvedli: „I malé změny v tom, jaké jídlo si vybereme a odkud získáváme suroviny, mohou výrazně přispět k prevenci vymírání druhů. Kromě velké stopy jídel z hovězího a jehněčího masa ze zemí s oblastmi mimořádně bohatými na biodiverzitu mohou biodiverzitě velmi škodit také vegetariánská jídla ze zemí s vysokou biodiverzitou a silným lidským tlakem, jako je Indie.“
